Představte si, že svému koni chcete nechat sestavit krmnou dávku na míru odborníkem. Pravděpodobně začnete tím, že rozhodíte sítě ve svém okolí a začnete si zjišťovat, jak to chodí. A dříve nebo později narazíte na informaci, že bez krevních testů nemá smysl krmnou dávku dělat. Než si ale testy zadáte, je dobré o nich mít pár základních informací:
V první řadě se musíte rozhodnout, jaké parametry pro sestavení krmné dávky potřebujete znát. Ideální je velký krevní obraz a dále ALP, γ-GT, GLDH, celkový bilirubin, TAG, cholesterol, glukóza, AST, LDH, GLDH, CK, CB, Alb, glob, urea, kreatinin, PO4, Ca, Mg, K, Na, Fe, Cu, Zn, Selen. Selen nejlépe jako enzym GPx, který nám udává dlouhodobé zásobení organismu selenem. Cenově počítejte cca 1500,-
Následně je nutné vzorek správně odebrat a za odpovídajících podmínek doručit do laboratoře. Zde vám důrazně doporučím využívat služeb osvědčených laboratoří se zaměřením na zvířata. Bližší informace o odběrech se můžete dočíst např. zde:
https://cz.laboklin.info/odberovy-material/
http://cz.laboklin.info/wp-content/uploads/cz_lvz.pdf
ZÁVĚR ČÍSLO 1:
Vyberu si proškoleného veterináře, který spolupracuje s akreditovanou laboratoří specializující se na zvířata.
Při čtení výsledku testů je potřeba si uvědomit, že krevní testy jsou obrazem stavu organismu v daném okamžiku. A tento stav je dynamický, mění se v rámci dnů i hodin. Výsledky krevních testů u toho samého koně budou jiné ráno po noci strávené v boxu, jiné po náročném tréninku, dlouhém transportu, po nakrmení nebo po hladovění. Ne každé vybočení z referenčních mezí znamená problém, stejně tak jako zdánlivě dobré hodnoty nemusí při porovnání s ostatními parametry znamenat, že je všechno v pořádku. Výsledky krevních testů musíte interpretovat v kontextu stavu koně tak, jak ho vidíte fyzicky, jak se projevuje při práci, jakou má psychiku, jestli je něco oproti běžnému projevu jinak. Ideální je dělat testy svému koni v pravidelných intervalech, protože tak můžete nejlépe porovnat případné změny.
ZÁVĚR ČÍSLO 2:
Krevní testy jsou jen součástí obrazu mého koně a je potřeba je dát do kontextu se vším ostatním.
Modelový příklad:
Mám v ruce korektně odebrané a zpracované krevní testy, které ukázaly, že můj kůň je v zásadě zdravý a nemá žádný velký problém, pouze mu vychází nedostatek selenu, zinku a mědi (toto je běžný výsledek krevních testů koní v ČR). Jako logická varianta se jeví koupit tyto prvky a doplnit pouze je, protože vše ostatní je v pořádku. Takhle jednoduché to ovšem není. Jednotlivé prvky se totiž v organismu koně ovlivňují, nadbytek jednoho může blokovat využití druhého, na základě čehož správně nefunguje řada dalších věcí. A protože každý tvor, který má přežít neustále se měnící podmínky okolního prostředí, disponuje určitými regulačními mechanismy, i koně si spoustu nedostatků umí kompenzovat. Např. nedostatek vápníku uvolňováním tohoto prvku z kostí. Takže se dostanete do situace, že v krvi máte vápníku dost, ale kůň ho má reálně málo. A není to jen vápník. Pro stanovení zásobení organismu koně mikroprvky, je lepší využít žíně.
Proč tedy krevní testy děláme?
Protože pokud v nich umíme číst, jsou velmi dobrým ukazatelem stavu koně a pokud se bavíme o výživě, jsou pro nás odrazovým můstkem pro sestavení korektní krmné dávky v momentě, kdy nemáme k dispozici nutriční analýzu krmiv. Ta je totiž tím nejlepším způsobem, jak koni sestavit krmnou dávku na míru. Poskytuje nám jediný a biochemickými procesy neovlivnitelný způsob, jak zjistit, co do sebe kůň krmením každý den dostane. A pokud budu žít v ideálním světě, sestavím si krmnou dávku na základě analýzy krmiv a pak to všechno po nějaké době zkontroluji krevními testy koně.
ZÁVĚR ČÍSLO 3:
Nejlepší výchozí bod pro sestavení krmné dávky je nutriční analýza krmiv. Pokud ji nemám, udělám alespoň krevní testy. Následně vyberu vhodná krmiva a doladím příjem vitamínů a minerálů.
Zajímá vás více? Ozvěte se mi.
Podělte se o svoje názory v diskuzi na Facebooku.